Obnova tradičních luk

Proč jsou louky důležité?

Jsou druhově bohaté.

Na loukách se často vyskytuje velké množství rozmanitých druhů rostlin a na ně vázaných živočichů. A mnohé z těchto organismů jsou ohrožené a chráněné. Například na loukách Bílých Karpat bylo zjištěno až 80 druhů cévnatých rostlin na 1 m2, na malé škále se tak jedná o jedny z nejbohatších stanovišť na světě.

Slouží jako životní prostředí pro opylovače a další živočichy.

Louky jsou také důležité pro včely, motýly a další opylovače. Mnozí z nich louky využívají nejen jako zdroj potravy, ale i jako místo k rozmnožování. Útočiště zde hledají i další druhy otevřené krajiny; převážně se jedná o různé bezobratlé, ale také o plazy nebo ptáky.

Zastávají důležité funkce v krajině.

Louky půdě poskytují celoroční kryt a zároveň ji dobře prokořeňují. Mají tak velký protierozní význam. Zabraňují odnosu zeminy a živin z lokality, jak vodou, tak větrem, zároveň také pomáhají vsakování vody do půdy a brání tak lokálním povodním. Díky lepšímu vsakování pak mohou rostliny uloženou vodu lépe využívat v období sucha. Louky také omezují prašnost ovzduší, ochlazují okolní vzduch a podporují ukládání uhlíku do půdy.

Jsou využívané člověkem.

V neposlední řadě mají louky význam i pro člověka. Poskytují píci pro dobytek, druhově bohaté louky jsou přitom dieteticky mnohdy kvalitnější než chudší porosty. Rozkvetlé louky mají také příznivý vliv na lidskou psychiku.

Není louka jako louka

Všechny výše zmíněné funkce ovšem plní zejména takové louky, které jsou druhově bohaté a na nichž rostou naše původní druhy rostlin. V naší krajině se však často vyskytují porosty, které tyto podmínky nesplňují, a proto nejsou rozmanité ani krásné na pohled. O to víc je důležité chránit louky tradiční, se zachovaným druhovým bohatstvím, a s jejich pomocí obnovovat zaniklé porosty.

Co ohrožuje květnaté louky?

Zarůstání

Nevyužívané lokality jsou často ponechány ladem a louky bez péče tak postupně zarostou agresivními druhy rostlin, následně i náletovými dřevinami.

Hromadění živin

Živiny se na lokalitě mohou hromadit buď celkovým upuštěním od kosení, nebo neshrabáním a ponecháním pokosené hmoty na lokalitě či mulčováním. Mnoho vzácnějších druhů rostlin přitom potřebuje spíše méně úživná stanoviště. Příliš mnoho živin naopak nahrává pouze určitému spektru rostlin, které jsou v současnosti v naší krajině běžné.

Intenzivní a nevhodné hospodaření

Louky se dnes běžně sečou celé najednou, až do krajů. Navíc se mnohdy kosí příliš často. To způsobuje úbytek lučního hmyzu a jiných živočichů, kteří tak přijdou o svůj úkryt, potravu či vývojová stádia.

Zalesňování a zástavba

Pokud je území zalesněno, vznikne zde tímto zásahem přírodně mnohem méně cenné území, než byla původní louka. Nově vysazený les totiž na rozdíl od původních květnatých luk neoplývá nijak velkou biodiverzitou. Luční lokality jsou také ohroženy zástavbou či jinými přeměnami území.

Nevhodné směsi osiv

Při zatravňování pozemků pro zemědělskou produkci se většinou používají druhově chudé směsi osiv. Travní porosty pak nejsou zdaleka tak pestré jako naše původní louky, a často ani tak dobře neplní svoje funkce. Druhým extrémem je pak použití směsí, které jsou sice druhově velmi bohaté, ale obsahují i druhy pro dané místo nevhodné. Zároveň nezohledňují genetickou variabilitu jednotlivých druhů – například kopretina ze západu Čech může být geneticky dost odlišná od kopretiny z jihu Moravy, na to se však při tvorbě osevních směsí často nebere ohled. Takové směsi mnohdy obsahují i nepůvodní druhy.

Jak chráníme a obnovujeme louky?

PÉČÍ

Základem ochrany luk je správná a pravidelná péče o ně.

Kosením

Louky je třeba dle úživnosti jednou nebo dvakrát ročně pokosit. Zároveň je potřeba dbát na to, aby louka nebyla pokosena celá najednou. Seč je možné provádět postupně, např. v pásech, s několikatýdenními rozestupy. Druhou možností je část louky v daném roce ne chat zcela nepokosenou. Tyto neposečené části je třeba mezi lety střídat. Díky tomu na louce bude vždy dostatek prostoru pro živočichy a dozrání části semen. Veškerou posečenou hmotu je třeba odvézt mimo louku, aby se nezvyšoval obsah živin v půdě a mohly zde prosperovat i vzácnější druhy rostlin.

Pastvou

Dlouhodobá pastva má na lokalitu trochu jiný vliv než kosení a místo luk tak vznikají pastviny, které jsou také bohaté, ale od luk druhově odlišné. Při údržbě luk je však možné využít pastvu občasnou, zejména přepasení otav jednou za několik let. Při pastvě zvířata svými kopyty vytvářejí obnažené plošky půdy, na kterých dobře klíčí některé vzácnější druhy rostlin. Pastva by měla být extenzivní nebo postupná. Tedy taková, aby nebyla vypasena celá lokalita najednou.

Dalším narušováním

Kromě pastvy lze obnažená místa pro klíčení rostlin vytvářet také například vláčením nebo důkladným vyhrabáváním – opět pouze místy a jednou za čas.

TVORBOU NOVÝCH LUK

Obnovou neudržované louky

V případě, že je potřeba obnovit stávající travní porost, je potřeba nejprve odstranit stařinu a narušit travní drn, např. rotavátorem. V případě výskytu náletových dřevin nebo nepůvodních druhů rostlin je tyto nutné odstranit. Je třeba si přitom dát pozor na zmlazování. Samostatně rostoucí stromy či keře se odstraňovat nemusí, naopak je díky tomu prostředí různorodější, což řadě druhů vyhovuje.

Vytvořením nových luk

Nové květnaté louky se zakládají na orné půdě nebo jako přísev do druhově chudého porostu. Před založením je vhodné ponechat plochu 1–2 roky bez hnojení. Poté se půda připraví k osetí klasickými zemědělskými postupy. V případě obohacení druhově chudého porostu se lokalita pokosí, všechen materiál se odveze pryč a na místě se vytvoří plošky obnažené půdy pro dosev.

JAKÉ JSOU METODY OBNOVY?

Přirozenou obnovou (spontánní sukcesí)

Při tzv. spontánní sukcesi se lokalita nechá samovolně zarůst druhy z okolí. Tuto metodu je možné použít v případě, že máme hodně času a že se v těsné blízkosti pozemku již vyskytuje nějaká druhově bohatá lokalita. Vznikající louku je potřeba začít kosit po několika letech od jejího založení, pestrý zapojený porost zde můžeme očekávat přibližně za 15 let.

Zeleným senem

Při této metodě se pokosí vhodná zdrojová lokalita (tedy zachovalá květnatá louka v okolí) v době, kdy dozrávají semena zájmových druhů rostlin (červenec–srpen). Veškerá posečená hmota se ihned převeze a rozprostře v tenké vrstvě na plochu, kterou obnovujeme. Seno se zde nechá ležet. Semena se uvolní z rozkládajícího se sena a do příštího roku vyklíčí.

Regionální směsí osiv

Regionální směsi osiv jsou takové druhově bohaté směsi, které jsou určeny pro osev pouze určitého regionu a obsahují pouze semena pocházející z téže oblasti. Jsou tak nejlépe při způsobené místním podmínkám.

Pokud není pro danou oblast regionální směs dostupná, je možné využít i materiál, který je sbírán speciálními kartáčovacími stroji přímo na zdrojové lokalitě a není již doplňován druhy pěstovanými zvlášť.

O konkrétních zásazích je vždy lepší poradit se s odborníky.

Co mohu pro záchranu luk udělat sám?

JAKO VLASTNÍK POZEMKŮ

• louku pravidelně mozaikově kosit, tzn. části nechávat nepokosené či je kosit v jiném čase;
• kosit pouze jednou nebo dvakrát za sezónu;
• pokosenou hmotu důkladně vyhrabávat a odvážet z louky;
• luční pozemky nezalesňovat, nezastavovat;
• zvýšit druhovou bohatost zatravněných luk dosevem dalších druhů;
• zatravnit ornou půdu s využitím metody spontánní sukcese, zeleného sena nebo regionální směsi;
• rozdělovat velké lány polí dlouhodobými květnatými pásy lokálních druhů rostlin.

Vlastníte hezkou, druhově bohatou louku? Zapojte se do našeho programu!

Pokud jste vlastníky nebo uživateli druhově pestré louky a byli byste rádi, aby takových míst v okolí bylo více, můžete se zapojit do našeho programu. V něm se snažíme louky obnovovat lokálním osivem sesbíraném v jejich blízkém okolí. Vaše louka tak může sloužit jako zdroj semen a pomoci dalším lokalitám kolem Vás. Zašlete nám bližší informace o Vašem pozemku – typ louky, výměru, polohu, vlastnický vztah k ploše – a my na lokalitu vyšleme botanika, který plochu zhodnotí. Pokud bude vyhovovat, louku zařadíme do Databáze zdrojových lučních ploch. Tím získáte možnost spolupráce při tvorbě regionálních směsí osiv pro Vaši oblast, botanická data o Vaší lokalitě i doporučení pro péči o louku.

Napište nám na info@csop.cz.

JAKO DOBROVOLNÝ OCHRÁNCE PŘÍRODY

• pokud máte pocit, že se o lokalitu vlastník špatně stará, kontaktovat ho, snažit se mu vysvětlit význam luk a nabídnout pomoc při péči o ně;
• informovat ČSOP o výskytu druhově bohatých luk;
• založit pozemkový spolek a s vlastníkem se dohodnout na dlouhodobém převzetí péče o lokalitu či jejím výkupu;
• založit základní organizaci ČSOP a ve správních řízeních či při přípravě územních plánů bránit zničení lokality, například zalesněním, zástavbou a podobně;
• vysvětlovat veřejnosti, proč tato místa chránit.